I
Aby chlapeček rostl na těle a zesílil na duchu, o to se přičinil Bůh svým požehnáním, rodiče svou výchovou a on sám svou poslušností.
A když povyrostl, čteme, že odešel na poušť a zůstal tam až do dne svého vystoupení. Tento jeho odchod od lidí dost jasně mluví o dosažené síle ducha. A to v obou jejích podobách. V podobě odvahy i v podobě trpělivosti.
Odvaha mu pomohla vejít do pouště a trpělivost mu pomohla v ní vytrvat až do třicátého roku svého života, kdy už podle tehdejších zvyklostí mohl vystoupit na veřejnost jako učitel…
Staví-li nám Boží slovo před oči tohoto odvážného a vytrvalého muže, tak zajisté nikoli bez důvodu.
Chce nám tím říci, že velké úkoly v Božím království si vždy vyžadují velkou sílu, a proto je třeba se na ně pod Božím vedením připravovat tak, jak se připravoval Jan – samotou a odříkáním.

II
Chlapec rostl a jeho duch sílil. – a stal se živým vyjádřením prvního zákona dokonalosti, podle něhož s růstem našeho těla a našich dní musí růst a sílit také náš duch.
… a žil na poušti – v drsné jednotvárnosti bydlení, oblékání i stravy, naplňujíc tak druhý zákon dokonalosti, jež žádá neúprosné odlučování se od všeho, čím žije svět, a usilovné hledání toho, čím se rodí a čím se živí Boží člověk.
… až do dne, kdy vystoupil – aby splnil také třetí zákon duchovního života; zákon, podle něhož je třeba se trpělivě a někdy velice dlouho připravovat na své povolání, avšak hned se i pružně pohnout, když ho Bůh zavolá splnit.

III
Toto slovo o Janovi je výzvou se přezkoumat, zda s naším tělem a našimi dny úměrně roste také naše duše, dále, zda umíme odcházet na poušť, tj. vzdávat se všech osob a věcí, zda po potřebné přípravě umíme pohotově přebírat svěřené úkoly v Božím království a věrně je plnit, třebaže se nám zdají těžké… Pokud bychom odmítali samotu, v níž mimořádně zřetelně Bůh promlouvá k duši člověka, pokud bychom neuměli občas vycházet do pouště zříkání se, poušť – ta duchovní – by se nastěhovala do nás a potom i mezi nás.

IV
Pane, tvůj předchůdce Jan měl odvahu se zbavit příjemností, které tak často vedou člověka ke změkčilosti, dokonce i ke hříchu… Pomoz nám, prosíme, stávat se silnějšími na duchu a tak se připravit na zápasy se světem, s ďáblem a s tělem a stát se tak povzbuzením pro mnohé, jako se Jan stal pro nás. Amen.