I
I starost o hmotné zabezpečení Církve je potřebná.
Avšak starost o její duchovní potřeby je důležitější.
Tuto druhou starost Ježíš projevil po snídani, když se Petra zeptal: „Miluješ mě? A víc, než tito ostatní…?“
Při rozloučení ve večeřadle by mu Petr dal na tuto otázku jinou odpověď. Avšak zde u ohně, který mu tak velice připomínal Annášův dvůr, byl skromný…
Už se neporovnával s jinými. Neříkal: „I kdyby tě všichni opustili, já ne…“
Řekl jen to, že ho má rád.
A do jaké míry, to ví nejlépe on sám… Když otázka odezněla ještě potom dvakrát, Petr si netroufal říci nic jiného, než pokorně zopakovat stejnou odpověď.
Nebyla to však hra dvou zamilovaných, kterým je příjemné všechno, co si řeknou. Šlo o nové vyznání té lásky, která v těžké chvíli vyzněla velice nepřesvědčivě, a šlo potom také o pověření, které Ježíš zopakoval po každé Petrově odpovědi. „Pas mé beránky… Pas mé ovce…“
Jako dobrý Pastýř nemohu přece po svém odchodu k Otci zanechat stádo bez vůdce a opatrovníka. Petře, a jím máš být ty… Řekl jsem ti to už tehdy, když jsem tě nazval Skálou a když jsem ti slíbil klíče od svých bran…
Nyní ti to říkám znovu…
Avšak už ne jako příslib. Ale jako jeho splnění.
Od této chvíle jsi tedy Skálou, klíčníkem i pastýřem…
A nic jiného od tebe v této chvíli nechci, jen to, abys mne miloval…
Láska ke mně ti dá sílu ke všemu, co bude od tebe žádat svěřený úřad… Když budeš mít lásku, budeš Petrem, který se dá opásat a vést i tam, kam by se Šimon jít zdráhal…
II
Miluješ mě? Vím, že jsi mi už mnohokrát odpověděl: Ano…
Avšak zamysli se, kolikrát to skutečně byla pravda…
Miluješ mě? Jestliže ano, budeš jistě milovat i to, co miluji já.
A tak, jak já miluji…
Láska sjednocuje…
Pas mé beránky… Pas mé ovce.
Mně se vyznává láska takto – službou. V tomhle případě pastýřskou, ve které je třeba dát za ovce i život…
Někdy pomalu, postupně…
Někdy i naráz.
Avšak v každém případě ochotně…
III
Předpověď, kterou Pán dal po vyznání lásky Petrovi, by se dala vyjádřit i takto:
Když jsi byl mladší, ještě nevyspělý, jednal jsi podle své chutě… Chtěl jsi být někým, chtěl ses uplatnit, něco dokázat před sebou i jinými…
Avšak až dospěješ, začnou tě ovce poutat svými potřebami a vlci svírat svými chutěmi…
A také ty přijdeš tam, kam nechceš…
A až tehdy dobře rozlišíš lásku od sebelásky…
Avšak jestliže půjdeš rád, kam tě povedou aspoň tak, jak jsi chodíval za tím, co ti bylo po chuti, když budeš milovat svěřené stádo aspoň tak, jak jsi doposud miloval sebe, bude to určité znamení, že mě opravdu miluješ…
Říkám to, Petře, tobě, abys to řekl všem, které si skrze tebe povolám do své služby…
IV
Pane, tobě při Petrově volbě nešlo o jeho původ, nešlo ti ani o jeho vzdělání a výřečnost… Tebe zajímala jen jeho láska… Dej nám, prosíme, pochopit, že ona je a zůstane prvním předpokladem pro ty, kteří jsou určeni pro službu ve tvé Církvi.
Rozmnož ji v nás, Pane, abychom ti mohli sloužit v našich bratrech a sestrách tak, jak potřebují a jak si to ty přeješ. Amen.